Samovznícení uhlí a jak mu předejít

Samovznícení uhlí je reálné riziko, které se týká především domácností a provozů, kde se uhlí skladuje ve větším množství a v nevhodných podmínkách. Přestože jde o relativně vzácný jev, jeho následky mohou být velmi vážné – od poškození majetku až po ohrožení zdraví. Tento článek vysvětluje, proč k samovznícení dochází, jaké typy uhlí jsou nejrizikovější, a jak správným skladováním minimalizovat riziko vzniku požáru.

Co je samovznícení uhlí a jak vzniká?

Samovznícení uhlí je proces, při kterém se uhlí začne zahřívat samo od sebe v důsledku pomalu probíhajících oxidačních reakcí. Tyto reakce uvolňují teplo. Pokud se uhlí skladované v hromadě nedokáže dostatečně ochlazovat — například kvůli špatné cirkulaci vzduchu nebo jeho nadměrné vlhkosti — teplota může postupně narůst až do bodu, kdy dojde k spontánnímu vznícení.

K samovznícení dochází nejčastěji u jemnějších frakcí, jako je ořech nebo kostka, a také u dalších druhů hnědého uhlí, kde je díky vyššímu obsahu těkavých látek a vyšší vlhkosti riziko výraznější.

Proč je nebezpečné samovznícení uhlí ve sklepě?

Domácí sklepy představují jedno z nejrizikovějších míst pro skladování uhlí. Důvodů je hned několik:

• Horší cirkulace vzduchu: teplo se často hromadí a neodvádí.
  
  
• Vyšší vlhkost prostředí podporuje oxidaci i tvorbu tepla uvnitř hromady uhlí.
  
  
• Blízkost stavebních materiálů (dřevo, izolace) zvyšuje riziko šíření požáru.

Zdroj: Freepik

Není tedy výjimečné, že hasiči řeší případy samovznícení uhlí ve sklepě, které vzniknou nenápadně – často bez zápachu či kouře až do okamžiku, kdy teplota překročí kritickou hranici.

Mokré uhlí a samovznícení

I když se může zdát, že mokré uhlí je méně náchylné k hoření, opak je pravdou. Vlhkost podporuje:

• intenzivnější oxidaci při vysychání,
  
  
• zvyšování teploty uvnitř hromady,
  
  
• zhutnění materiálu a omezení proudění vzduchu.

Proto není neobvyklé, že se popisují případy mokré uhlí samovznícení, kdy uhlí uskladněné po dešti nebo zakoupené s vysokou vlhkostí se začne po několika dnech uvnitř hromady výrazně zahřívat.

Jak předejít samovznícení uhlí?

Aby se minimalizovalo riziko samovolného zahřátí a vznícení, je zásadní dodržovat několik preventivních opatření:

1. Skladujte uhlí na suchém a větraném místě

Prostory s dobrou cirkulací vzduchu jsou klíčové. Sklep může být použitelný, pokud je dobře odvětraný a udržovaný v suchu.

2. Neskladujte uhlí ve velkých kompaktních hromadách

Vysoké vrstvy uhlí špatně odvádějí teplo. Ideální je rozprostřít uhlí do nižších vrstev nebo oddělených sekcí.

3. Nepoužívejte čerstvě vytěžené nebo vlhké uhlí

Pokud je uhlí mokré, nechte ho před uskladněním proschnout.

4. Pravidelně kontrolujte teplotu hromady

V domácích podmínkách postačí průběžná vizuální kontrola. V provozech se často používají teplotní sondy.

5. Udržujte sklad čistý a bez dalších hořlavin

Dřevo, kartony nebo textilie mohou výrazně urychlit šíření požáru.

6. Při podezření na přehřátí uhlí hromadu ihned rozhrňte

Pokud cítíte zápach, vidíte kouř nebo máte důvodné podezření na přehřátí, je vhodné uhlí rozprostřít a ochladit.

Jak poznat, že se uhlí začíná přehřívat?

Mezi varovné signály patří:

• neobvyklé zahřívání prostoru,
  
  
• zápach připomínající spáleninu nebo oxidaci,
  
  
• jemný kouř nebo pára stoupající z hromady,
  
  
• křupavé zvuky z uhlí.

V takové chvíli může být proces samovznícení už v pokročilé fázi.

Ačkoli je samovznícení uhlí relativně vzácný jev, není radno jej podceňovat. Správné skladování, práce s vlhkostí a dostatečné odvětrání prostoru jsou klíčové faktory, které riziko výrazně snižují. Pokud se vyvarujete velkých hromad, vlhkého paliva a budete uhlí pravidelně kontrolovat, můžete se potenciálnímu nebezpečí snadno vyhnout.