Zákaznická linka
731 800 800
PO-ČT 7:30 - 16:00, PÁ 7:30 - 15:00

Silo na pelety - skladování pelet v pytlích nebo pořídit silo?

Způsob skladování pelet má výrazný vliv nejen na komfort vytápění, ale také na celkové náklady, čistotu v kotelně a každodenní obsluhu kotle. Nejčastěji se majitelé domů rozhodují mezi dvěma variantami – silem na pelety a pytlovanými peletami. Každé řešení má své místo, ale hodí se pro jiný typ uživatele.

Skladování pelet v sile

Silo na pelety představuje moderní a komfortní způsob skladování paliva, který je nejčastěji využíván u rodinných domů s vyšší spotřebou tepla. Pelety jsou do sila dopravovány cisternou, obvykle jednou až dvakrát ročně, a odtud jsou automaticky podávány do kotle pomocí šnekového nebo sacího dopravníku.

Hlavní výhodou tohoto řešení je maximální pohodlí. Odpadá každodenní ruční dosypávání paliva, manipulace s pytli i nepořádek v kotelně. Volně ložené pelety jsou navíc levnější než pytlované, takže při dlouhodobém provozu dochází k reálným úsporám. Provoz je plynulý, tichý a bez zásahů uživatele.

Na druhou stranu je potřeba počítat s vyšší vstupní investicí. Silo, dopravní systém a případné stavební úpravy představují náklad, který se ale vrací postupně v nižších provozních nákladech. Důležitá je také správná ochrana proti vlhkosti a dostatek prostoru, ať už v kotelně, sklepě nebo v samostatném venkovním silu.

Skladování pelet v pytlích

Pytlované pelety jsou často první volbou při přechodu na vytápění peletami. Nevyžadují žádné složité stavební úpravy a jejich skladování je možné prakticky kdekoliv – v garáži, sklepě nebo technické místnosti.

Hlavní výhodou je nízká počáteční investice. Stačí kotel a malý zásobník, do kterého se pelety ručně dosypávají. Toto řešení je vhodné zejména pro menší domy, rekreační objekty nebo uživatele s nízkou roční spotřebou.

Menší nevýhodou je opakovaná manipulace s pytli. Ta je nejen časově náročnější, ale také lehce fyzicky zatěžující. Pytlované pelety jsou většinou dražší na tunu, vzniká více odpadu z obalů a při sypání může docházet k vyšší prašnosti v kotelně.

Zdroj: Freepik

Přímé srovnání v praxi

Pokud se na obě varianty podíváme z dlouhodobého hlediska, silo na pelety jednoznačně vítězí v komfortu a provozních nákladech. Vyšší pořizovací cena je vyvážena úsporami na palivu a minimální obsluhou. Pytle jsou naopak vhodné jako jednoduché a rychlé řešení, ale s rostoucí spotřebou se jejich nevýhody zřetelně projevují.

V praxi se často ukazuje, že domácnosti se spotřebou nad 3-4 tuny pelet ročně přechod na silo dříve či později zvažují – právě kvůli pohodlí a ekonomice provozu.

Jaké řešení je vhodné právě pro vás?

Volba mezi silem a pytli by měla vycházet z několika faktorů: roční spotřeby pelet, dostupného prostoru, rozpočtu a očekávaného komfortu. Pokud topíte peletami jako hlavním zdrojem tepla a plánujete dlouhodobý provoz, silo je obvykle lepší volbou. Pokud naopak topíte jen občas nebo hledáte co nejnižší vstupní náklady, pytlované pelety svůj účel splní.

Skladování pelet v silu i v pytlích má své výhody i nevýhody. Silo znamená komfort, automatizaci a nižší provozní náklady, zatímco pytle představují dostupné a jednoduché řešení s vyššími nároky na obsluhu. Správná volba závisí především na tom, jak často a v jakém objemu peletami topíte.

 

Dřevěné pelety z naší nabídky

Lidé se také ptají?

Jak spočítat potřebné množství pelet na zimu?

Základní orientační výpočet je jednoduchý: roční potřebu tepla v kWh vydělíte hodnotou přibližně 4 600–4 900 kWh na 1 tunu pelet a zohledníte účinnost kotle. Pokud dům potřebuje 20 000 kWh tepla ročně, vychází spotřeba zhruba 4,5–5 tun pelet.

U starších kotlů nebo horšího nastavení je vhodné připočítat rezervu 10–20 %. Při prvním nákupu se vyplatí zásobu raději mírně naddimenzovat, zvlášť pokud topíte i ohřev vody.

Jak dlouho vydrží jedna tuna pelet?

Jedna tuna pelet obsahuje přibližně 4 600–4 900 kWh energie. V dobře zatepleném domě může vystačit i na několik týdnů až měsíců, zatímco u staršího nezatepleného objektu se spotřebuje podstatně rychleji.

Orientačně: pokud dům v zimě potřebuje 50 kWh tepla denně, jedna tuna vystačí zhruba na 80–90 dní při účinném kotli. Při potřebě 100 kWh denně se doba zkrátí přibližně na 40–45 dní.

Jaká je výhřevnost dřevěných pelet?

Kvalitní dřevěné pelety mají výhřevnost přibližně 4,6–5,3 kWh/kg, tedy zhruba 16,5–19 MJ/kg. V praxi se pro výpočet spotřeby často počítá s tím, že 1 tuna pelet obsahuje asi 4 600–4 900 kWh energie.

Skutečný využitelný tepelný zisk závisí také na účinnosti kotle. Pokud má moderní peletový kotel účinnost například 88–92 %, z jedné tuny pelet reálně využijete přibližně 4 000–4 500 kWh tepla.

Kateřina Špunda
Katka se již od dětských let zajímá o přírodu a ekologii. Není tedy překvapením, že se z ní stal aktivní myslivec. Vzhledem k blízkému vztahu k lesu načerpala dostatek informací a zkušeností v oblasti těžby dřeva a jeho následnému zpracování. Díky tomu je člověkem na svém místě, který dokáže poradit se všemi otázkami, týkající se nejen dřeva, ale i briket a ostatních alternativních paliv na trhu.
Zájmy:
myslivost
příroda
ekologie
les

Další články z rubriky Pelety

Ověřeno našimi zákazníky

99% zákazníků doporučuje náš obchod

“ Komunikace, kvalita zboží, doprava. „

Ověřený zákazník před 3 dny

Heureka Ověreno

“ Vše skvělé, dlouhodobě spolehlive. „

Ověřený zákazník před 5 dny

Heureka Ověreno

“ Vše v pořádku.. „

Ověřený zákazník před 8 dny

Heureka Ověreno
8 267 hodnocení
97% spokojených
zákazníků

Produkt byl úspěšně přidán do košíku

Objednat zboží Pokračovat v nákupu

Přihlášení zákazníka

Zavřít
Místo dodání jsme automaticky nastavili na
Pokud to není v pořádku, proveďte změnu místa dodání.
Probíhá načítání polohy ...

Načítám ...

Aplikuje se slevový kód ...
Vše o nákupu
Zákaznická linka
731 800 800
PO-ČT 7:30 - 16:00, PÁ 7:30 - 15:00