Těžba uhlí je jedním z nejdéle fungujících pilířů energetiky a průmyslu. Přestože se energetická politika mnoha států postupně přesouvá k nízkoemisním zdrojům, uhlí si stále drží významné místo – zejména jako stabilní, dobře dostupné a cenově relativně výhodné palivo. Následující článek shrnuje klíčové aspekty těžby, vývoj ve světě i regionální rozdíly.
Těžba černého uhlí
Těžba černého uhlí se tradičně orientuje na hlubinné doly, protože černé uhlí vzniká ve větších geologických hloubkách a je spojeno s vyšším obsahem uhlíku a výhřevností. Díky tomu se využívá nejen v energetice, ale také v hutnictví, kde je nezbytné pro výrobu koksu.
V Evropě byla těžba černého uhlí dlouhá desetiletí spojována zejména s Polskem, Německem a Českem. Modernizace těžebních technologií však postupně vedla ke snižování provozních nákladů a současně k vyšším bezpečnostním standardům, což umožňuje dolům fungovat i v konkurenci s levnějšími dovozy z jiných kontinentů.
Těžba hnědého uhlí
Těžba hnědého uhlí probíhá převážně povrchově. Ložiska hnědého uhlí se nacházejí mělčeji a umožňují těžit pomocí velkorypadel a pásových systémů. Výhodou je technologická efektivita a nízké náklady na těžbu, nevýhodou pak větší zásah do krajiny.
Hnědé uhlí je tradičním palivem pro teplárny a elektrárny. Díky nižší výhřevnosti však není vhodné jako náhrada za černé uhlí v metalurgii. V Česku je s tímto segmentem spjato především severní a západní Čechy – Mostecká a Sokolovská pánev.

Zdroj: Freepik
Těžba uhlí ve světě
Globální těžba uhlí stále roste – především díky poptávce v Asii. Největšími producenty jsou:
- Čína – Bezkonkurenční světový lídr s více než polovičním podílem na celkové produkci.
- Indie – Rychlý růst výroby i spotřeby, významná ložiska hnědého i černého uhlí.
- Indonésie a Austrálie – Klíčoví exportéři, kteří zásobují zejména Japonsko a Jižní Koreu.
- USA – Významný producent s rozvinutou těžební infrastrukturou.
Těžba uhlí ve světě se liší podle regionu – zatímco některé země se zaměřují na export a těžbu modernizují, jiné přecházejí na obnovitelné zdroje a uhlí zůstává pouze v reziduální roli.
Těžba hnědého uhlí ve světě
Hnědé uhlí se nejvíce těží v zemích s rozsáhlými povrchovými ložisky – typicky v Německu, Rusku, Turecku, Indii a USA. Největší objemy pocházejí z Oceánie a Asie, kde jsou lignitová ložiska geologicky rozsáhlá a ekonomicky výhodná.
V mnoha regionech se však těžba hnědého uhlí dostává do konfliktu s ochranou krajiny, což vede k přísnějším povolovacím procesům a postupnému omezování těžby v Evropě.
Těžba uhlí v Evropě
Těžba uhlí v Evropě se za posledních 30 let výrazně přeměnila. Řada dolů byla uzavřena, zejména tam, kde nebyla těžba konkurenceschopná nebo ekologicky přijatelná. Přesto existují výjimky, kde si těžba udržela význam:
- Polsko – Dominantní evropský producent černého uhlí.
- Německo – Stále významná těžba hnědého uhlí (Lusace, Porýní).
- Česko – Tradice hlubinné i povrchové těžby, postupný útlum, ale stále důležitá domácí energetická surovina.
- Srbsko a Bosna a Hercegovina – Stabilní produkce pro potřeby místní energetiky.
Evropa dlouhodobě směřuje k odklonu od uhlí, přesto však v některých zemích zůstává uhlí důležitým zdrojem pro stabilní výrobu elektřiny obzvláště v zimě.
Kde se těží černé uhlí?
Černé uhlí je typicky těženo v hloubkách od několika stovek až po více než tisíc metrů. Klasické oblasti těžby zahrnují:
- Hornoslezská pánev (Polsko, Česko)
- Porúří (Německo – dříve, dnes již ukončeno)
- Apalačské pohoří (USA)
- Kuzněcká pánev (Rusko)
- Bowen Basin (Austrálie)
Tyto regiony se vyznačují geologicky stabilními sedimenti, kvalitními uhlonosnými vrstvami a dlouhodobou těžařskou infrastrukturou.
Kde se těží černé uhlí ve světě?
Z globálního pohledu patří k nejvýznamnějším oblastem těžby černého uhlí především:
- Čína – provincie Šan-si, Šen-si, Vnitřní Mongolsko
- Indie – domácí těžaři v oblastech Džárkhand a Čhattísgarh
- Austrálie – exportní velmoc díky kvalitnímu koksovatelnému uhlí
- USA – oblast Powder River a Appalačských hor
- Rusko – Kuzbas jako jedno z největších světových ložisek
Tyto regiony spolu zároveň tvoří klíčové exportní trasy a obchodní vazby, které ovlivňují světový trh s uhlím.
Těžba uhlí – ať už černého, nebo hnědého – zůstává i přes dekarbonizační trend zásadním prvkem energetického mixu mnoha zemí. Odborná veřejnost sleduje nejen technologický vývoj, ale také geopolitické proměny, které výrazně ovlivňují ceny i dostupnost uhlí.

Probíhá načítání polohy ...