Takže pořád je tedy otázka jakým dřevem topit? Měkkým nebo tvrdým?
Pokud tedy vezmeme jeden kilogram dřeva (musí mít stejný obsah vody, později si řekneme proč), tak je výhřevnost u různých druhů dřev je zhruba stejná (4,1 – 4,4 kWh/kg), dokonce jeden kilogram dubu má menší výhřevnost (4,2 kWh/kg) než jeden kilogram smrku (4,4 kWh/kg) ale my přece víme, že poleno dubu hoří déle. Je to dáno tím, že dub má větší hustotu a proto jedno stejné velké poleno dubu má vyšší hmotnost, než poleno smrku a obsahuje tedy více energie. Říká se: čím déle je palivové dřevo v lese, tím déle hoří. Tabulka nám tedy ukazuje, kolik se při stejné vlhkosti uvolní energie z daného množství dřeva.
| Typ dřeva | kWh/prm | kW/kg |
| javor | 1900 | 4.1 |
| bříza | 1900 | 4.3 |
| dub | 2100 | 4.2 |
| olše | 1500 | 4.1 |
| jasan | 2100 | 4.2 |
| smrk | 1600 | 4.4 |
| borovice | 1700 | 4.4 |
| modřín | 1700 | 4.4 |
| topol | 1400 | 4.2 |
| buk | 2100 | 4.2 |
| habr | 2200 | 4.2 |
| jedle | 1500 | 4.4 |
(např. buk, dub, habr, akát, ovocné stromy – např.: jabloň, třešeň, švestka, tzn. většinou listnaté) má vyšší hustotu (je těžší) a hoří pomaleji. U nás je právě pro tuto vlastnost velice oblíbené, ale je dražší než měkké dřevo.
K vytápění se využívají zejména buk, habr, jasan - tím, že mají méně tříslovin a tím měně zanášejí kamna, krby či komíny, mají slabší a hladkou kůru.
Výjimku tvoří dub, který má sice také tvrdé dřevo, ale obsahuje více tříslovin, které se musí nejprve nechat vyplavit, pak se teprve může nařezat a vysušit.
Měkké dřevo
(smrk, borovice, modřín, lípa, olše tzn. většinou jehličnaté, ale i např. topol, bříza, vrba), má menší hustotu, (je lehčí) rychle vzplane a hoří rychleji a proto je vhodné pro rychlé vyhřátí místnosti, nebo i na snadnější zapalování (vyrábí se z něj třísky).
Tvrdé dřevo na topení tedy hoří déle a stabilněji, a také déle žhne, měkké dřevo se rychleji rozhoří a rychle ztratí žhavé uhlíky. Vše je zřejmé z uvedené tabulky, kde v druhém sloupci je uvedena výhřevnost pro stejný objem dřeva, hodnoty se výrazně liší, zatímco při přepočtu na kilogram, jsou hodnoty podobné.
V praxi to znamená, že tvrdé palivové dřevo nemusíme tak často přikládat, a v případě skladování nám také zabere méně prostoru, naopak měkké dřevo je lacinější, rychleji vysychá a např. v krbu je jeho hoření efektnější.
Probíhá načítání polohy ...