Tvrdé nebo měkké dřevo na topení neboli alchymie výhřevnosti

Takže pořád je tedy otázka jakým dřevem topit? Měkkým nebo tvrdým?

Pokud tedy vezmeme jeden kilogram dřeva (musí mít stejný obsah vody, později si řekneme proč), tak je výhřevnost u různých druhů dřev je zhruba stejná (4,1 – 4,4 kWh/kg), dokonce jeden kilogram dubu má menší výhřevnost (4,2 kWh/kg) než jeden kilogram smrku (4,4 kWh/kg) ale my přece víme, že poleno dubu hoří déle. Je to dáno tím, že dub má větší hustotu a proto jedno stejné velké poleno dubu má vyšší hmotnost, než poleno smrku a obsahuje tedy více energie. Říká se: čím déle je palivové dřevo v lese, tím déle hoří. Tabulka nám tedy ukazuje, kolik se při stejné vlhkosti uvolní energie z daného množství dřeva.

Tvrdé dřevo

(např. buk, dub, habr, akát, ovocné stromy – např.: jabloň, třešeň, švestka, tzn. většinou listnaté) má vyšší hustotu (je těžší) a hoří pomaleji. U nás je právě pro tuto vlastnost velice oblíbené, ale je dražší než měkké dřevo.

K vytápění se využívají zejména buk, habr, jasan - tím, že mají méně tříslovin a tím měně zanášejí kamna, krby či komíny, mají slabší a hladkou kůru.

Výjimku tvoří dub, který má sice také tvrdé dřevo, ale obsahuje více tříslovin, které se musí nejprve nechat vyplavit, pak se teprve může nařezat a vysušit.

Měkké dřevo

(smrk, borovice, modřín, lípa, olše tzn. většinou jehličnaté, ale i např. topol, bříza, vrba), má menší hustotu, (je lehčí) rychle vzplane a hoří rychleji a proto je vhodné pro rychlé vyhřátí místnosti, nebo i na snadnější zapalování (vyrábí se z něj třísky).

Tvrdé dřevo na topení tedy hoří déle a stabilněji, a také déle žhne, měkké dřevo se rychleji rozhoří a rychle ztratí žhavé uhlíky. Vše je zřejmé z uvedené tabulky, kde v druhém sloupci je uvedena výhřevnost pro stejný objem dřeva, hodnoty se výrazně liší, zatímco při přepočtu na kilogram, jsou hodnoty podobné.

V praxi to znamená, že tvrdé palivové dřevo nemusíme tak často přikládat, a v případě skladování nám také zabere méně prostoru, naopak měkké dřevo je lacinější, rychleji vysychá a např. v krbu je jeho hoření efektnější.