Sušení dřeva
Abychom mohli co nejefektivněji dřevem topit, tak bychom měli dosáhnout optimálně 15% - 25% vlhkosti dřeva. Na tuto úroveň se tvrdé dřevo dostane zhruba po 2 - 4 letech přirozeného sušení. Měkké dřevo schne rychleji a zde postačí i jeden rok. Jak dlouho schne dřevo? Obecně platí, čím je dřevo měkčí, tím rychleji se vysuší. Ovšem i příliš suché palivové dřevo může kamnům škodit, protože hoří velice intenzivně. Nejdůležitějším aspektem je samozřejmě skladování dřeva.
Vysychání dřeva
Pokud koupíme vlhké (čerstvé) dřevo, musíme ho tedy vysušit, ale pozor i suché dřevo se musí správně uskladnit, aby nám vlivem špatného uskladnění nehnilo. Dřevo tzv. stále pracuje, mění obsah vody, podle okolní teploty, vlhkosti a tlaku vzduchu (má tzv. hydroskopické vlastnosti). Dřevo vysychá stále, a to v letním i zimním období, potřebuje pouze sucho a vzduch.
Uskladnění dřeva
Skladovací prostor musí být suchý a dobře větraný. Nejjednodušší způsob sušení dřeva doma je na otevřeném prostranství. Dřevo ovšem musíme chránit před vlivy jako je déšť a sníh, které proces sušení prodlužují a zvyšují riziko výskytu plísní a v nejhorším případě také hnití.
Skladování dřeva na zahradě
Nejlepším řešením je tedy vyrobit dřevník. Ten by měl mít otevřené boky, aby ním mohl proudit vzduch. Střecha by měla ze všech stran přesahovat, aby na dřevo nepršelo. Dřevník by měl mít také prodyšnou podlahu z roštů.
Dbáme tedy na to, aby dřevo nebylo přímo na zemi a nenabíralo vlhkost (vzdálenost od dlažby nebo betonu alespoň 10 cm, od normální zeminy alespoň 15 cm). Dřevo také umístíme pokud možno co nejblíže k místu spotřeby. Nosit polena, hlavně v zimě, není žádná zábava.
Uskladnění dřeva na topení
Nevhodné k uložení dřeva jsou sklepy nebo vlhké prostory. I suché dřevo nám zde může plesnivět. Pokud je to vše komplikované a nemáme takový přístřešek a dřevo uložíme volně, tak platí dřevo nezakrývat plachtou. Dřevo je na déšť navyklé, a když zmokne, tak zase uschne. Je nutné rozlišit vlhkost vnitřní a povrchovou.
Skladování palivového dřeva
Palivové dřevo schne určitou dobu a jeho vnitřní vlhkost se tím snižuje. Občasné děšťové srážky tuto vnitřní vlhkost nezmění. Takže pokud je palivové dříví vnitřně suché, tak stačí počkat, až uschne opět i na povrchu, a dá se použít. Jediná výjimka je zimní období a sníh, kdy je vhodné dřevo chránit před sněhem. Ale rozhodně ne igelitem, to by se nám vlhkost zespodu srážela.
Dřevo také neukládáme na přímé sluneční paprsky, kde by vysychalo rychleji a mohlo by hodně popraskat. Pokud skladujeme štípané palivové dřevo přímo u domu, nesmíme zapomenout na odvětrávací mezeru mezi dřevem a zdí. Jednak aby mohla polena provětrávat, a taky zamezíme vzniku plísní. Uskladnění palivového dřeva vždy přizpůsobujeme svým možnostem.
Volně skladované dřevo - jak skládat dřevo?
Dřevo na topení skladované volně může být naskládáno do řady, nebo do tzv. kupek. Kupky mají kruhový základ a směrem k vrcholu se zužují a jsou zakončeny tzv. čepičkou (kupka je v horní části zaoblená).
Podklad pro kupky by měl být rovný, jelikož dřevo vysycháním pracuje a v případě nerovností by mohlo dojít ke zřícení celé kupky. Kupka může být zpevněná konstrukcí, která vám zajistí větší stabilitu. Skládá se ze středové tyče, která může být zakončena stříškou.
Co se týče výšky a šířky kupky, měly by být takové, abychom bez problému dosáhli na polínka, která jsou na vrcholu i ve středu kupky. Polena můžeme skládat i volně. Záleží jen na nás, jakou formu se rozhodnete zvolit. Každopádně je vhodné dodržovat tyto rady.
Skladování dřeva na topení
Polena skládáme křížem a pokud možno jen přes hrany. Nikdy ne přes plochu. Tak aby se co nejméně dotýkala a mohl mezi nimi proudit náš dobrý pomocník vzduch. Ten se tedy dostává i mezi dřevo a odvádí vlhkost. Štípané dřevo se nesuší teplem, ale proudem vzduchu. Také je dobré skládat polena kůrou dolů, protože kůra zadržuje vypařenou vodu. Pokud jsou polena na paletě, tak se doporučuje je přeskládat podle již zmíněných rad.
Štípané palivové dřevo – jak sušit?
Nejlepší je proto koupit štípané palivové dřevo na jaře a nechat ho alespoň do podzimu proschnout, pokud ne déle. Čerstvě vytěžené dřevo má zhruba kolem 50 % vlhkosti. Rychlost vysychání dřeva je dána tím, v jakém prostředí je uskladněno, a také jak jsou polena velká. Na délce nezáleží, ale na šířce hrany. Menší, s štěpnou hranou 8 - 10 cm, vyschnou i do 6 měsíců. Větší s hranou 20 - 25 cm do 2 - 3 let. Také větší obsah kůry zpomaluje vysychání dřeva.
Dřevo uložené v lese je po 2 letech zhruba na 20 - 30 % vlhkosti. Vlhkost dřeva uskladněného pod přístřeškem na otevřeném a vzdušném prostranství je po 2 - 4 letech zhruba 17 - 20 %. Dřevo nelze přesušit, pořád si tak udržuje venku přirozenou vlhkost kolem 20 %. V místnosti pak dosáhne 12 - 15 % vlhkosti (např. i nábytek má trvale tuto vlhkost).
Umělé sušení dřeva
Sušení dřeva na topení obecně znamená dosažení cíleného snížení jeho vlhkosti. Schnutí dřeva je proces, kdy se ze suroviny ztrácí přebytečná voda. Umělé sušení probíhá tak, že teplo je přiváděno z cizího zdroje. Dřevo takto vysušíte na potřebnou konečnou vlhkost. U palivového dřeva je to někde mezi 20 – 25 % vlhkosti. Umělé sušení se provádí ve speciálních sušících komorách. Doba sušení dřeva v sušárně je mnohem kratší proces než přirozené sušení dřeva.
Dalším způsobem, jak získat dřevo okamžitě použitelné pro topení, je sušení dřeva v troubě, což je ale v dnešní době drahých energií spíše velmi krizovým a ne příliš ekonomickým řešením. Obdobně jako sušení dřeva v mikrovlnce.
V článku jsme se dozvěděli všechny potřebné informace, jak sušit dřevo, takže směle do toho.
Probíhá načítání polohy ...
