Při výběru otopu na zimní měsíce se většina spotřebitelů zajímá především o druh dřevin, aktuální cenu, dostupnost a možnost dopravy. Pohodlnost vede většinu lidí k tomu nejjednoduššímu způsobu získání dřeva. Z pravidla je to na polena štípané dřevo ideálně připravené k okamžitému topení. My se ale v článku podíváme na dřevo ve spojitosti s vlhkostí.
Vlhkost dřeva na topení
Dalším neméně důležitým faktorem u dřeva je tzv. vlhkost dřeva. Ta nám ovlivňuje kvalitu hoření dřeva a jeho cenu hned v několika faktorech. Přirozená vlhkost kromě typu dřeva (např. vrba obsahuje až 180 % vlhkosti), je závislá na období kácení, klimatických i zeměpisných podmínkách. Obecně lze říci, že čím je dřevo sušší, tím kvalitněji budeme topit. Topení mokrým dřevem je nejen neekonomické, ale i neekologické.
Vytěžené palivové dřevo
Vlhkost palivového dřeva čerstvě vytěženého je zhruba 40 – 60 % a samotná výhřevnost rapidně klesá až na polovinu oproti dřevu suchému. Např. listnaté dřevo (viz tabulka) má při 15% vlhkosti výhřevnost 14,6 MJ/kg, ale při 50% vlhkosti jen 7,6 MJ/kg. Proto je tak důležité, aby dřevo mělo vhodnou vlhkost a jeho efektivita byla v krbech a kotlích maximální. Za optimální vlhkost dřeva do krbu se považuje dřevo vysušené na minimální hranici 20 % vlhkosti.
Které dřevo dává více tepla - suché nebo vlhké?
Vlhké dřevo má nižší výhřevnost a i jeho objemová hmotnost je větší. V praxi to znamená, že sice za 1 m3 rovnaného štípaného palivového dřeva jak suchého, tak i mokrého zaplatíme třeba stejně, ale dodávka vlhkého dřeva má větší hmotnost. S tím je spojena i obtížnější manipulace. Použitím suchého dřeva lze dosáhnout dokonalého hoření, při kterém nevznikají zplodiny, a které nedehtuje zbytečně komín.
Nižší výhřevnost
Opravdu je tak důležitá vlhkost dřeva? Norma vlhkosti ukazuje že nižší výhřevnost je způsobena tím, že při hoření se musí obsažená voda vypařit a spotřebovává tzv. výparné teplo. Pára, která opouští kamna, má teplotu jako spaliny, tzn. přes 300°C a odvádí energii ze dřeva, kterou nevyužijeme. Odpařování také ochlazuje kusy hořícího dřeva, čímž opět snižuje samotnou výhřevnost dřeva. Až po odpaření vody začne štípané dřevo naplno hřát.
Vhodná vlhkost dřeva
Pro topení je tato hodnota zhruba 15-25 %. Může být samozřejmě i nižší. Naopak by neměla být vyšší než 30 %. Vlhké palivové dříví jednak špatně hoří a dochází také ke zvýšené tvorbě sazí, dehtu a kyselých zplodin, kdy se nám zanáší jak spalovací prostor, tak i komín. Jak si jednoduše ověřit, že můžeme polínko přiložit? Neexistuje nic snadnějšího než „domácké“ měření vlhkosti dřeva.
Vhodnost dřeva na topení z pohledu obsahu vody laicky zjistíme tak, že poleno dáme do igelitového sáčku a buď ho zahřejeme, nebo ho necháme přes den (či noc) uzavřený a pak zjistíme, zda se zevnitř orosil. Pokud ne, lze tímto suchým dřevem topit. Vyschlé poleno je lehčí a při poklepání jiným polenem tzv. “zvoní”, zvuk se nejeví tupý.
Vliv vlhkosti dřeva na výhřevnost a měrnou hmotnost
Zdroj: https://www.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/12-vyhrevnosti-a-merne-jednotky-palivoveho-dreva
Suché dřevo na topení
I na pohled je méně hezké než vlhké dřevo, má vlivem sušení hodně prasklin, může být i šedé od slunce apod., kdežto „čerstvé“ dřevo má hezkou sytou barvu.
Například pro dům, který budeme vytápět bukovým dřevem, platí toto jednoduché srovnání:
50 % vody - spotřeba 7 palet dřeva (čerstvé)
35 % vody - spotřeba 6 palet dřeva (polosuché)
20 % vody - spotřeba 5 palet dřeva (suché)
Vždy tedy topte suchým dřevem, budete mít menší spotřebu a ochráníte kamna i komín.
Aktuální nabídku palivového dřeva najdete v našem e-shopu Optimtop.cz. Prodej a jeho rozvoz k zákazníkům domů zajišťujeme zdarma po celém území České republiky.
Probíhá načítání polohy ...
