Pokud stojíte před rozhodnutím, jaké zvolit palivo pro topení, pak je výhřevnost klíčovým faktorem, který jistě ovlivní váš výběr. Níže rozebereme tuto důležitou měrnou veličinu více dopodrobna.
Hlavní vlastností je výhřevnost
Co to vůbec výhřevnost paliva je? Zjednodušeně lze říci, že výhřevnost je hlavní vlastnost paliva. Udává hodnotu, kolik energie se uvolní při spálení určité jednotky paliva. Nejčastěji se uvádí v jednotkách kJ/kg, MJ/kg nebo kWh/kg. Pro lepší představu výhřevnost napovídá, jaké množství tepelné energie lze z daného paliva získat při vytápění domácnosti.
Obecně platí, že čím vyšší výhřevnost palivo má, tím více energie dokáže při spalování uvolnit. Pokud má například palivo výhřevnost 10 kWh/kg, znamená to, že při spálení 1 kg tohoto paliva se uvolní přibližně 10 kWh tepelné energie. Skutečná spotřeba však závisí také na účinnosti kotle nebo kamen, kvalitě spalování a tepelných ztrátách objektu.
Výhřevnost pelet a ostatních tuhých paliv
Není tomu tak, že každé palivo má svou danou výhřevnost. Mostecké uhlí se bude lišit od uhlí z Ledvic. Vlhký smrk se zase bude odlišovat od vysušeného dubu. Výhřevnost pelet se například dostává na nějakých 5 kWh/kg, takže konkuruje i některému druhu uhlí.
„Při výběru paliva lidé často sledují pouze cenu za tunu nebo kubík. Mnohem důležitější je ale poměr mezi cenou a skutečně získanou energií. Kvalitní a dostatečně suché palivo s vyšší výhřevností může v praxi výrazně snížit celkovou spotřebu i náklady na vytápění,“ říká odborník na tuhá paliva.
Zdroj: Pexels
Pokud budeme srovnávat a bavit se o jednotlivých komoditách zvlášť, obecně platí tato přibližná čísla:
- Jehličnaté dřevo – pokud je vlhké, výhřevnost dřeva je do 12.000 kJ/kg
- Jehličnaté dřevo – pokud je vysušené, výhřevnost dřeva je do 16.000 kJ/kg
- Listnaté dřevo - pokud je vlhké, výhřevnost má do 14.000 kJ/kg, pokud je vysušené tak o něco více
- Hnědé uhlí – počítejte od nějakých 10.000 až do 19.000 kJ/kg, záleží, o jaký druh uhlí jde
- Černé uhlí – opět záleží, z jaké oblasti těžby – výhřevnost má od 21.000 až do 31.000 kJ/kg
- Uhelné brikety – dostáváme se na rozhraní výhřevnosti 19.000 až 26.000 kJ/kg
- Dřevěné brikety – 17.000 až 19.000 kJ/kg, u rašelinových briket to může být až 20.000 kJ/kg
- Dřevěné pelety – někde kolem 15.000 až 18.000 kJ/kg
Pro srovnání zemní plyn má výhřevnost okolo 33.480 kJ/kg.
Dřevo - výhřevnost a jiné zajímavosti
Základní parametr při posuzování výhřevnosti u dřeva je jeho vlhkost. Logicky pokud je dřevo suché, má větší výhřevnost, než kdyby bylo vlhké. Kdybychom chtěli diskutovat o tom, kolik vlhkosti dřevo ztratí za rok, dostaneme se na číslo kolem 20 %. Avšak při ideálních podmínkách. Tedy vzdušné místo pod střechou. Ideální čas schnutí je proto 2 roky, kdy máme jistotu, že dřevo již není vlhké. Tak chráníme i topné zařízení, které se nebude zanášet vlivem dehtu.
Je důležité si uvědomit, že část energie z mokrého dřeva se při spalování spotřebuje na odpařování vody. Místo efektivního vytápění tak dochází ke ztrátám tepla a nižší účinnosti spalování. Vlhké dřevo navíc produkuje více kouře a usazenin, které mohou zhoršovat provoz kamen i kotlů. Suché palivové dřevo proto zajišťuje nejen vyšší výkon, ale také čistší spalování a komfortnější provoz.
Jehličnaté vs. listnaté
Zajímavostí je, že dubové dřevo má oproti smrkovému dřevu nižší výhřevnost. Ovšem má vyšší hustotu. Proto, když se topí smrkem, dosáhneme méně tepla, než kdyby byl kotel naplněný dubovým dřívím. Spotřeba smrku bude tudíž vyšší, než je tomu u jiných tvrdých dřevin.
Rozdíl spočívá především v objemové hmotnosti jednotlivých dřevin. Tvrdé druhy, jako dub, buk nebo habr, obsahují více hmoty v jednom polenu, a proto při stejném objemu poskytnou více tepelné energie a delší dobu hoření. Měkké dřeviny, například smrk nebo borovice, se naopak rychleji rozhoří a hodí se především pro rychlé zvýšení teploty nebo zatápění. V praxi se často využívá kombinace obou typů dřeva – měkké pro snadné rozhoření a tvrdé pro dlouhodobé a stabilní vytápění.
Zdroj: Pexels
Uhlí – výhřevnost a jiné zajímavosti
Každý druh uhlí má jinou výhřevnost. Aspekt, který určuje tuto hodnotu je hlavně oblast těžby. Samozřejmě důležité je i to, který druh vyberete. Rozdíl bude v ořechu, hrášku i kostce. Také mezi černým a hnědým uhlí je markantní rozdíl. Výhřevnost uhlí je obecně vysoká, kdy černá kostka dominuje s nejvyšší výhřevností.
Rozdíly mezi jednotlivými druhy vznikají především odlišným složením, obsahem uhlíku a množstvím přirozené vlhkosti. Černé uhlí obvykle obsahuje vyšší podíl uhlíku, díky čemuž dosahuje vyšší energetické hodnoty a delší doby hoření. Hnědé uhlí má naopak vyšší obsah vody, což ovlivňuje jeho výhřevnost, ale stále představuje velmi rozšířené a ekonomicky dostupné palivo pro vytápění domácností.
Kostka vs. ořech
Velikost třídění uhlí navíc významně ovlivňuje samotný průběh spalování. Například kostka hoří pomaleji a je vhodná pro dlouhodobé udržení stabilní teploty. Ořech patří mezi univerzální varianty pro běžné kotle a kamna. Správně zvolená frakce dokáže ovlivnit nejen spotřebu, ale také celkovou účinnost vytápění.
Ať tak či tak, vždy je důležité, aby bylo topivo suché nebo alespoň vysušené na vlhkost vhodnou k topení. Dosáhnete tak nejlepších vlastností daného otopu a intenzivního vytápění. Vlhkost totiž ovlivňuje spalovací proces u všech druhů paliv. Pokud palivo obsahuje nadměrné množství vody, část vyprodukované energie se spotřebuje na její odpaření místo samotného vytápění.
Lidé se také ptají?
Jaký vliv má vlhkost paliva na výhřevnost?
Vlhkost má zásadní vliv na množství využitelné energie. Pokud palivo obsahuje více vody, část tepla vznikajícího při spalování se spotřebuje na její odpaření. Výsledkem je nižší účinnost vytápění, vyšší spotřeba paliva a větší množství usazenin v topném zařízení.
Má tvrdé dřevo vyšší výhřevnost než měkké dřevo?
Ne vždy. Samotná výhřevnost na kilogram může být u různých dřevin velmi podobná. Rozdíl spočívá především v hustotě dřeva. Tvrdé druhy, například dub nebo buk, obsahují více hmoty při stejném objemu, proto hoří déle a poskytnou více tepla v jednom naložení topeniště.
Jaký druh uhlí má nejvyšší výhřevnost?
Mezi běžně používanými druhy uhlí dosahuje nejvyšší výhřevnosti zpravidla černé uhlí. Vysoký obsah uhlíku a nižší podíl vlhkosti zajišťují vyšší energetickou hodnotu a delší dobu hoření. Výsledné vlastnosti ale ovlivňuje také velikost třídění a konkrétní oblast těžby.
Probíhá načítání polohy ...
